Archív

Archív pro ‘Recepty’ Kategorie

Zkuste vařit v mixéru

Mixování je jedna z kuchyňských úprav, kterou využíváme často a je vhodná téměř pro všechny potraviny. Výkonný mixér, který ale má i jiné funkce, nám dokáže ušetřit mnoho práce.

Zvlášť v letní sezóně díky snadné dostupnosti sezónního ovoce používáme mixér nejčastěji pro výrobu zmrzlin, smoothie a mléčných koktejlů. V domácnostech s malými dětmi je zase skvělým pomocníkem při výrobě přesnídávek a ovocných pyré a milovníci studených polévek si také přijdou na své. U všech studených úprav stačí jen potřebné ingredience nakrájet, vhodit do mixéru a jedním stiskem tlačítka vytvořit malý dezert nebo chladivý koktejl.

Mixéry jsou většinou malé a přenosné, můžete si tak svého pomocníka vzít s sebou na dovolenou na chatu a nepřipravit se ani ve dnech volna o to, co máte rádi. Multifunkční mixér RMH-900 umí navíc i vařit, a možnosti jeho využití jsou tak mnohem větší. Topné těleso o výkonu 900 W a třemi možnostmi nastavení teploty od 60 do 100 stupňů si můžete připravit nejen vše studené, jako jsou smoothie koktejly a zmrzlina, ale také teplé polévky, omáčky a pyré. Osm různých funkcí včetně drcení ledu vám ušetří čas na přípravu i samotné vaření, vše jen vložte do nádoby a zapnete vybranou funkci. Záleží jen na vás, jestli dáte přednost krémovému vývaru nebo husté polévce, lahodné omáčce nebo si ulehčíte práci v péči o malé děti a připravíte domácí přesnídávky.

Právě v létě potřebujeme často ochladit, ale když se zhorší počasí, rádi sáhneme po horkém vývaru a čaji. Multifunkční mixér zvládne přípravu teplých i studených pokrmů, a je tak univerzálním pomocníkem doma i na dovolené. Nebojte se zkoušet nové kombinace a recepty, většinou budete příjemně překvapeni jejich chutí a stanou se vašimi oblíbenými.

Uvidíte, že zdravý životní styl nemusí znamenat jen odříkání a disciplína bez špetky potěšení.

Categories: Recepty Tags:

Máslo-co jste možná nevěděli aneb…

…luxus, který byste si měli dovolit

maslo cerstve

Máslo prošlo za dobu své existence (zdroje se různí, ale nejčastěji se uvádí 2000 let) bouřlivým vývojem. Věděli jste třeba, že máslo bylo v minulých stoletích synonymem bohatství a některé národy ho dokonce využívaly jako platidlo? V posledních letech se ale naopak stalo terčem negativních kampaní a potýkalo se s puncem nezdravé potraviny, kterou by bylo záhodno z jídelníčku navždy vyloučit. Naštěstí pro naše zdraví i máslo samotné se vše vrací k normálu a máslo začalo být opět „v kurzu”. Aby také ne – je prokazatelně zdravé a využít v kuchyni se dá na mnoho způsobů. A teď už zbývá vyřešit jen jediné, a to, jak si vybrat to pravé a skutečně čerstvé.

V supermarketech dnes najdete másla různých značek, některá nesou označení prostě „máslo”, jiná výrobci označují jako „tradiční máslo”, další můžete najít pod názvem „čerstvé máslo”. Ale zvláště toto poslední označení může být pro spotřebitele velmi zavádějící. Máslo v obchodech označené jako čerstvé, nesmí být prodáváno déle než 20 dnů od data výroby. Sáhnete-li po kostce, na níž je uvedeno jen máslo, jedná se o máslo, které je starší než 20 dnů, ale nebylo zmrazeno. V obchodech můžete narazit ještě na třetí kategorii, a tím je máslo stolní – skladuje se výrazně déle (nejdéle však 24 měsíců od data výroby) při teplotách minus 18 stupňů Celsia a nižších a prodává se rozmrazené.

Za kvalitu nemusíte nutně připlácet

Máte ale i další možnost, kde sehnat skutečně čerstvé máslo – zkuste zajít přímo k výrobci. Vyzkoušejte třeba máslo vyráběné v litovelské sýrárně Brazzale Moravia. Čerstvě krájené ho můžete zakoupit přímo v prodejnách La Formaggeria Gran Moravia. Kromě toho, že si budete moct odnést množství másla dle své aktuální potřeby a rádi vám ho dají i ochutnat, možná budete překvapeni, že vás vyjde levněji než to balené v supermarketech. Máslo z litovelské sýrárny má navíc jedinečnou chuť, která je dána speciální recepturou. Vyrábí se ze sladké smetany, do níž v Litovli přidávají ještě smetanu získanou při výrobě sýra. Máslo je pak baleno do 10 nebo 25kg bloků, které jsou dochlazovány v chladicích boxech na teplotu 4–8 stupňů Celsia. Takto vyrobené máslo obsahuje 82 % mléčného tuku, maximálně 16 % vody a maximálně 2 % netuků. Do prodejen se rozváží do několika hodin od výroby.

Važte si másla

Máslo by jako základní potravina rozhodně nemělo chybět v žádné kuchyni. Jeho využití je univerzální – kromě tradiční kombinace s čerstvým chlebem, kterou milují lidé napříč generacemi, je vhodné na dušení, pečení, a dokonce i na smažení (ačkoli to některé mýty vyvracejí). Problém je s teplotou, při níž se tuk začíná pálit. Ta je u másla příliš nízká, než aby bylo možné na něm cokoliv usmažit dozlatova. Řešením používaným šéfkuchaři je přepuštěné máslo, tedy máslo zbavené kaseinu a vody. Na takovém másle můžete smažit i při vyšších teplotách a výsledek bude zaručeně křupavý a šťavnatý. A přepuštěné máslo si navíc velice jednoduše můžete připravit i doma.

Kromě toho máslo obsahuje celou řadu látek přínosných pro naše tělo. Je bohaté na vitamin D, který příznivě působí na celistvost kostí a posiluje imunitní systém, obsahuje ale i další vitamíny rozpustné v tucích, A, E a K, které mají rovněž pozitivní vliv na imunitu a zdraví celkově. Máslu někdy škodí názor, že jeho konzumace vede ke zvýšení hladiny cholesterolu. Lidský organismus však tuto molekulu potřebuje v každém věku. Pokud ji nezíská ze stravy, jsou játra stimulována k tomu, aby vytvářela více endogenního cholesterolu, který si tělo přetváří na hormony důležité pro fungování celého organismu. „Nezbytné pro lidské zdraví je hlídat si optimální hladinu cholesterolu, protože s příliš vysokým i nízkým množstvím tělo degeneruje. Jedna porce másla, tedy 10 gramů, obsahuje 24 miligramů cholesterolu, což se rovná 8 % doporučené denní dávky exogenního cholesterolu, která činí 300 miligramů. Takže jako u spousty dalších věcí, i tady platí všeho s mírou,” říká Hana Borkovcová, výživová poradkyně programu Cambridge Weight Plan.

Co jste možná o másle nevěděli?

● Obsahuje užitečný cholesterol.

●  Je zdrojem důležitých vitamínů.

●  Deset gramů másla obsahuje méně kalorií než stejné množství extra panenského olivového oleje. Toto množství másla obsahuje pouze 75 kalorií oproti 90 kaloriím v oleji.

●  V obci Máslovice, ležící 18 km severně od Prahy, můžete navštívit Muzeum másla, které je jediné svého druhu ve střední Evropě.

Categories: Recepty Tags:

Zapomeňte na nezdravý pudink. Zkuste Kozí kaši

Ať už chcete mlsat, připravit svačinku dětem nebo ohromit na dětské party, zapomeňte na pudink. Obsah kalorií a sacharidů obsažených v kupovaném pudinku zdraví příliš nepodpoří. Zkuste však zdravý dezert z Kozí kaše – kozí mléko totiž poskytuje mnoho benefitů dětem i dospělým a mohou být prospěšné také i těm, u kterých je zvýšené riziko alergií. Kozí mléko má o 10 % nižší obsah laktózy než mléko kravské, je nutričně cennější a také mnohem lépe stravitelnější.

Recept na dezert z Kozí kaše rýžové, tvarohu a ovoce

  • Kozí kaše rýžová
  • Tvaroh plnotučný
  • Ovoce dle chuti
  • Med nebo jiné sladidlo na dochucení

Kozí kaši připravíme podle postupu na obale. Do hotové kaše přidáme vrchovatou lžíci tvarohu, dochutíme medem a vše vyšleháme, aby byl dezert krásně nadýchaný. Do skleniček vrstvíme postupně ovoce a kaši s tvarohem, dokud skleničku nenaplníme. Tento dezert můžete podávat teplý i vychlazený.

Categories: Dezerty Tags:

Laktózová intolerance se hlásí o slovo – 3. díl

U kojenců je nejideálnějším způsobem výživy kojení, protože mateřské mléko je pro miminko nejlepším zdrojem všech potřebných živin. V situacích, kdy kojení není možné, nebo je mateřského mléka málo, hledáme pro naše miminko tu nejvhodnější náhradu. Pokud srovnáme jednotlivé druhy mlék, ze kterých se náhradní kojenecká mléka vyrábí, zjistíme, že složením se mateřskému mléku nejvíce blíží mléko kozí. Na základě Směrnice Komise Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) jsou bílkoviny kozího mléka používány pro výrobu náhradní kojenecké výživy a dále pokračovacích neboli batolecích či junior mlék pro děti až do tří let věku.

I přesto, že bylo zjištěno, že kozí mléko se svým složením velmi blíží mateřskému mléku, se jako výchozí surovina do kojeneckých mlék plošně používá kravské mléko,“ říká Ing. Hana Poskočilová, odborná poradkyně pro výživu a vývoj potravin společnosti Goldim a vysvětluje: „To se poměrně složitými procesy upravuje, aby vyhovovalo potřebám kojenců a batolat. Homogenizací se zmenšují tukové částice a přidávají se např. nukleotidy, látky potřebné pro růst a správné fungování imunitního systému, které jsou přítomné v mateřském mléku. Přitom v kozím mléku jsou tyto látky přirozeně obsažené, a to zhruba v 5x vyšším množství než v kravském mléce. Není tedy třeba mléko složitě upravovat, aby se více blížilo mléku mateřskému. Kozí mléko v mnoha směrech takové je. Toho se dá velmi dobře využít při výrobě kojeneckých a batolecích mlék a také kozích kaší.

Categories: Recepty, Zajímavosti Tags:

Laktózová intolerance se hlásí o slovo – 2. díl

Schopnost laktózu tolerovat se zvyšuje při konzumaci fermentovaných mléčných výrobků, tedy produktů, které prošly procesem mléčného kvašení. „Při tomto procesu výroby dochází k přirozenému snížení obsahu laktózy v potravinách o 20 – 30 %, navíc jsou fermentované mléčné výrobky lépe stravitelné a vápník v nich obsažený je lépe vstřebatelný,“ říká Iva Šmrhová a pokračuje: „Dále je velmi vhodná konzumace sýrů, kde je obsah laktózy téměř nulový. K dispozici jsou také rostlinné náhražky mléka. Z ostatních druhů živočišných mlék má např. ovčí mléko přibližně o 10 % vyšší obsah laktózy než mléko kravské, a naopak mléko kozí obsah laktózy o 10 % nižší.“

Kozí mléko je zajímavé hned v několika směrech, jak vypočítává MUDr. Slíva, Ph.D., z Ústavu farmakologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na kozím mléce Slíva nejvíce oceňuje skutečnost, že je svým složením velmi blízké mléku mateřskému: „Vedle podobnosti kozího a mateřského mléka co do obsahu mastných kyselin a proteinů je zřejmá podobnost i v přítomných oligosacharidech. A ačkoliv se obsah laktózy v kravském i kozím mléce liší jenom mírně, u kozího mléka je méně často zdrojem pro rozvoj laktózové intolerance.“ Jinými slovy, kozí mléko může být lépe snášeno tam, kde činí problémy mléko kravské.

Další zajímavostí je, že kozí mléko „obsahuje cca 5 – 8 x vyšší množství oligosacharidů než mléko kravské, přičemž tyto látky mohou přirozeně působit jako prebiotika, a významně tak modifikovat složení střevní mikroflóry,“ uvádí Slíva. Oligosacharidy jsou nestravitelnou složkou stravy, která slouží ve střevech jako potrava pro „přátelské“ bakterie, především bifidobakterie. Tím pomáhají zajistit optimální podmínky pro růst prospěšných bakterií v  trávicím traktu. To se pozitivně odrazí na zdravotním stavu konzumenta, a to nejen v oblasti trávení, ale také např. z hlediska celkové imunity.

Proč snášíme lépe kozí mléko?

Množství bílkovin v kozím mléce je vyšší než v kravském, avšak důležitý rozdíl spočívá v jejich složení, což je pravděpodobně důvod, proč organizmus některých lidí snáší kozí mléko podstatně lépe než mléko kravské. „Lepší stravitelnost kozího mléka je způsobena zejména rozměry a složením tukových částic, které se více podobají těm v mléku mateřském,“ uvádí Šmrhová. Tuk kozího mléka je přirozeně homogenizovaný a tím i lépe stravitelný. Kozí mléko ale z různých důvodů nemůže konkurovat mléku kravskému. Mimo jiné zejména proto, že se produkuje výhradně v rámci malochovu pro domácí spotřebu či přímý prodej. Podle výživové poradkyně lze kozí mléko vyhodnotit jako kvalitnější, lépe stravitelné a zdravotně prospěšnější než mléko kravské, ovšem pouze za předpokladu, že je dbáno na vysokou kvalitu podávaného krmiva a celkovou hygienu při odběru a zpracování.

Categories: Recepty, Zajímavosti Tags:

Kozí nebo kravské? Laktózová intolerance se hlásí o slovo – 1. díl

Možná vám mléko nedělá dobře. Možná to ještě nevíte určitě, ale tušíte, že s vaším trávením není něco v pořádku. Bolesti břicha, nadýmání, plynatost, křeče, průjmy a zvracení. Příznaky se mohou objevit do půl hodiny po požití laktózy a u některých jedinců mohou přetrvat až tři dny. Délka trvání těchto obtíží závisí hlavně na množství požité laktózy a velikosti deficitu produkce trávicího enzymu. U člověka, který trpí touto intolerancí, může navíc díky rychlejšímu průchodu tráveniny střevy docházet ke sníženému vstřebávání ostatních živin z potravy. Víte, že laktózová intolerance se může objevit v jakémkoliv věku?

Podle některých studií trpí touto intolerancí v některých zemích až 75 % dospělých obyvatel. Jedná se o neschopnost lidského organismu správně se vypořádat s trávením mléčného cukru, laktózy. Štěpení mléčného cukru začíná v horní části tenkého střeva a v jeho spodní části dochází k jejímu rozkladu. Enzym, který štěpení laktózy zajišťuje, se nazývá laktáza. „Pokud lidské tělo neprodukuje tento enzym v dostatečné míře, zůstává mléčný cukr v tenkém střevě částečně nebo zcela nerozštěpen,“ říká výživová poradkyně Iva Šmrhová a vysvětluje: „V tomto stavu na sebe kvůli vyššímu osmotickému tlaku váže velké množství vody, čímž urychluje průchod tenkým střevem a dále zhoršuje jeho štěpení. Nerozštěpená laktóza, která na sebe takto navázala vodu, přechází do tlustého střeva, kde je rozkládána za přispění střevních bakterií. Během tohoto rozkladu vzniká vysoké množství střevních plynů, čímž dochází k nadýmání, pocitu tlaku, bolesti břicha, dochází k průjmům nebo naopak k zácpě.“

Schopnost štěpit laktózu se začíná v lidském organismu snižovat ve věku dvou let, kdy lidské tělo snižuje míru produkce laktázy. V ojedinělých případech se může stát, že se narodí děti, které schopnost produkovat tento trávicí enzym nemají vůbec.

Categories: Recepty, Zajímavosti Tags: