Druhy sádrokartonu

Pokud nechcete utrácet za rekonstrukci bytu horentní sumy, můžete vsadit na sádrokartonové desky. Při renovaci například koupelny většinou nebudete ani potřebovat stavební povolení, pokud zásadně neměníte koncepci prostor.

Sádrokartonové příčky plní několik funkcí. Základní funkcí je především funkce dělící. Sádrokarton se používá ke stropním podhledům a nese požadované rozmístění svítidel. Dále můžeme sádrokarton využít k tvorbě výklenků a různých příček.

Další funkce sádrokartonových desek je protihluková a protipožární. Pokud chcete lepší zvukovou bariéru, použijte modré speciálně odhlučněné sádrokartonové desky. I když jsou nesrovnatelně lehčí, mají srovnatelné akustické vlastnosti jako zděné konstrukce. Zelený sádrokarton je impregnován proti vlhkosti, proto se hodí pro použití v koupelnách, a kuchyních. Tento materiál omezuje výskyt plísní, protože je propustný pro vodní páru. Absorbuje vzdušnou vlhkost a při vysušení místnosti ji zase uvolňuje. Při rozsáhlém namočení sádrokartonu, za čas desky opět vyschnou a jejich vlastnosti se nezmění. I sádrokarton ale má svou životnost. Pro zvýšení životnosti používejte v prostorech s vyšší vlhkostí pouze zelené sádrokartonové desky. Růžový sádrokarton má lepší požární odolnost. Odolává požáru 45 minut.

Příčky se skládají z nosného dřevěného nebo ocelového pozinkovaného roštu, izolantu vyplňujícího prostor profilu a opláštění ze sádrokartonových desek. Příčky mohou mít jednoduchou nebo dvojitou konstrukci a jednoduché nebo dvojité opláštění. Vždy záleží na konkrétním projektu, ale obecně se dá říci, že  mezi místnosti jednoho bytu postačí příčka s jednoduchou konstrukcí a jednoduchým opláštěním standardní tloušťky 125 mm s izolantem minimální šíře 80 mm. Jako izolant bývá nejčastěji používaná minerální vlna. Při vhodném výběru materiálů lze sádrokarton použít jak v suchých, tak i ve vlhkých prostorách interiérů. Sádrokartonová deska přiložená k již osazené sádrokartonové desce nesmí mít širší spáru než 1cm. Po skončení osazení deskami lze použít jako finální úpravu většinu běžně používaných materiálů s výjimkou materiálů obsahujících vápno, silikáty a vodní sklo. Použít můžete tedy veškeré omyvatelné disperzní nátěry, olejové barvy, maltové laky, polymerové, epoxidové, akrylátové barvy i laky, všechny typy tapet a keramické obklady.