Pokud chceme vrtat, řezat nebo jinak opracovávat opravdu tvrdý materiál jako je například žula, beton nebo sklo, musíme zvolit vhodné nástroje z ještě tvrdšího materiálu. Ve strojírenství i v jiných oborech se používají kvalitní diamantové nástroje, protože diamant je nejtvrdší přírodní materiál s tvrdostí stupně 10. I když se přírodní diamanty k účelu řezání vrtání a broušení ještě stále používají, je z velké části nahrazen diamantem syntetickým.
Široké uplatnění mají diamantové kotouče. Vždy je potřeba použít správný kotouč pro daný materiál. Existují diamantové kotouče pro práci s keramikou, tedy s obklady a dlažbou, kotouče pro beton i abrazivní materiál, jako je například pískovec. Obecně se dá říci, že s čím tvrdším materiálem pracujeme, tím menší by mělo zrno matrice kotouče být.
Podle provedení dělíme diamantové kotouče na celoobvodové, segmentové a turbokotouče. Výhodou celoobvodých kotoučů je vysoká tvrdost a hladký řez, segmentové kotouče zase vynikají v chlazení a odvodu řezaného materiálu. Při výběru optimálního kotouče také musíme brát v úvahu jeho vnější průměr, který by měl odpovídat zhruba trojnásobku řezaného materiálu.
Při řezání extrémně tvrdých materiálů hraje důležitou úlohu chlazení. Takové materiály se tedy většinou řežou za mokra. Voda funguje jako chladící médium a zároveň výrazně snižuje prašnost. Při řezání za sucha je nutné zamezit přehřátí přestávkami v činnosti. Je tedy nutné používat kotouče pro práci za sucha pro práci za sucha a kotouče pro práci za mokra vždy s chlazením.
Podobné vlastnosti a rozdělení podle opracovávaného materiálu mají i o diamantové vrtáky, které se používají pro vrtání do betonu a železobetonu, obkladů a dlažeb, přírodních kamenů, šamotu a dalších žáruvzdorných materiálů.
Buďte první kdo přidá komentář