Víte, kterou zeleninu vařily během zimních měsíců naše babičky a prababičky? Hlavně růžičkovou kapustu. Je totiž na rozdíl od většiny zeleniny pěstované v našich zeměpisných šířkách velmi odolná a proti mrazu a snese i teploty klesající pod mínus deset stupňů Celsia. Na pěstování je ale poměrně náročná.
V dnešní době již sice není problém koupit v obchodech nejrůznější zeleninu během celého roku, přesto si alespoň občas udělejte nějakou tu dobrotu z růžičkové kapusty. Zapomeňte na nelibý vzhled, chuť i vůni růžičkové kapusty ze školních jídelen a dejte této zimní zelenině druhou šanci. Nejstarší zmínky o této košťálové zelenině, kultivaru brukve, pocházejí sice již z 16 století, více se do Evropy začala šířit až v století osmnáctém.
Růžičková kapusta se doporučuje i při hubnutí, vysoký obsah draslíku pomáhá společně s vodou odplavit z těla škodliviny. Náš imunitní a nervový systém zase potřebuje vitamíny C a B1 . Růžičková kapusta je bohatá i na vlákninu, takže pomáhá správné funkci střev. Obsahuje poměrně dost bílkovin, dále třeba vitamín B2 nebo fosfor.
Víte proč vám zřejmě růžičková kapusta ve školní či závodní kuchyni nechutnala? Nejspíš byla převařená. Tato zelenina je k tomu náchylná. Převařená kapusta není nasládlá a chutná. Naopak, ztratí tak nejenom zelenavou barvu, ale i texturu a začnou vylučovat ne zrovna příjemnou vůni, způsobenou v ní obsažené síře. Aby se jednotlivé růžičky rychleji a rovnoměrně uvařily, je dobré je naříznout do kříže. Ochutit je můžeme vařením s bujónem, česnekem či kmínem. Hodí se k vepřovému masu, zvláště pak k uzenému, ale i do polévek, omáček a salátů. Zkusili jste někdy obalit kapustičky v troj obalu a připravit jako řízečky?
Pro pěstování růžičkové kapusty jsou ideální středně těžké hlinité půdy se zhruba neutrálním pH a dostatečnou zásobou živin. Během růstu dodáváme živiny třeba ve formě granulovaného kravského hnoje a NPK hnojiva. Důležitá je pravidelná zálivka i stanoviště chráněné proti větru. Osivo vyséváme v dubnu do skleníku či doma do truhlíku a na záhon vysazujeme od června do července. Kvůli podpoře tvorby růžiček je nutné rostlinám koncem srpna zaštípnout terminální pupen. Sklízet je možné jednorázově či postupně od října během zimy až do jara příštího roku. Když růžice projdou mrazem, mají dokonce lepší chuť. Stejně jako další zelenina z čeledi brukvovitých, je i růžičková kapusta náchylná k napadení bakteriální nemocí černou žilkovitostí brukvovitých, dále pak k napadení mšicemi, padlím, Květilkou zelnou či Běláskem řepkovým.
Buďte první kdo přidá komentář