Návrat k přírodě, přírodním materiálům, starým odrůdám ovocných stromů i květinám, které zdobily zahrady našich babiček je stále zřejmější. I u novostaveb tak můžeme stále častěji vidět zahradu plnou trsů trvalek, zahradu s angrešty, rybízy, malinami, aroniemi, bezy, kalinami, šeříky či dříny. Pivoňky, astry či lupina vlčí bob už nejsou rostliny nemoderní, naopak. Staré hrušně poskytnou příjemný stín, vysoká tráva s lučními květinami má možná větší kouzlo než přesně střižený anglický trávník.
Základem babiččiny zahrady je jistá nepravidelnost až nepřehlednost se záplavou různých barev. Záhony by neměly působit jako střižené podle pravítka, nepravidelně se vinoucí cestičky dodají zahradě na zajímavosti. Zarostlý kout zahrady láká motýly a nejrůznější další hmyz a živočichy. Babiččinu zahradu určitě nenavrhoval zahradní architekt, sázelo se podle toho, co bylo zrovna k dispozici a okrasná část zahrady plynule navazovala na část hospodářskou.
Pokud chcete, aby vaše zahrada vypadala jako pravá venkovská zahrada vybírejte rostliny podle charakteru místa a toho, jaké rostliny rostou v jejím okolí. Naše babičky neměly tolik času věnovat se okrasné části zahrady, proto hrály prim právě krásně kvetoucí nenáročné trvalky a snadno semenící jedno a dvouletky, jako jsou denivky, listopadky, astry a pivoňky, orlíčky, kamzičníky, měsíčky, hvozdíky či srdcovnice. Na žádné zahrádce či předzahrádce také nechyběly růže. Některé obchody dnes nabízejí staré odrůdy růží, které si pamatujete se zahrad svého dětství. Na jaře v zahradě kvetou prvosenky, sněženky a bledule, talovníky, modřence, narcisy a tulipány. Nezapomeňte ani na část s klasickými bylinkami a léčivkami jako je mateřídouška, levandule, šalvěj, mydlice lékařská, řebříček, meduňka, libeček, máta, ezop či rozmarýn.
Buďte první kdo přidá komentář