Už se vám omrzelo chovat na dvorku slepice? Zkuste chovat pštrosy. Ne, tak jednoduché to samozřejmě není. Po počátečním nadšení z chovu takových exotických obrů přišel v posledních letech trochu utrum, ale pštrosí farmy s území Čech určitě nezmizely.
Proč pštrosy chovat?
Pštrosy se chovají především kvůli masu a vejcím. Nejčastěji u nás můžete vidět pštrosa dvouprstého, v plemenech modrokrký, červenokrký či africký černý, pocházejícího z Afriky. Patří do čeledi pštrosovitých (Struthionidae). Zvířata se chovají v párech nebo v triádách, tj. jeden samec společně se dvěma samicemi, případně v hejnech s převahou samic. I v přírodě žijí pštrosy ve skupinách o několika kusech až několika desítek kusů.
Jateční váha dospělého pštrosa je úctyhodných 90 až 120 kilogramů. Pštrosí maso se doporučuje při nejrůznějších typech diet, včetně diety redukční. Obsahuje totiž ve srovnání s jinými druhy mas minimální množství tuku. Zato se může pochlubit vysokým množství bílkovin. Je jemné a chutné. A pštrosí tuk našel uplatnění v kosmetickém průmyslu. Ani pštrosí kůže a peří nepřijdou na zmar. Využívají se v oděvním průmyslu. Z pštrosí kůže se vyrábějí hebké lehké kabáty, rukavice, peněženky, pásky, kabelky a boty. Vajíčka jsou velká až dvoukilová, a chutná. Určitě jste už viděli obří kraslice z pštrosích vajec. V našich podmínkách kladou samice vejce zhruba stejně jako slepice, tedy od března do října, většinou obden.
Pštros dvouprstý, seznamte se
Jedná se o největšího v současné době žijícího ptáka, který je nelétavý. Dorůstá do výšky až tří metrů a při setkání z malé vzdálenosti budí opravdu respekt. Protože křídla svému původnímu účelu neslouží, kompenzují tento nedostatek silné nohy, které dovolí pštrosům vyvinout rychlost až 70 km/hod. Takový pštrosí kopanec může i zabít. Pštrosy výborně vidí a orientují se hlavně podle zraku. Citlivé oko je proti nečistotám i poranění chráněno třetím víčkem i dlouhými řasami. Jsou to zvířata dlouhověká, v přírodě se dožívají až 60let.
Pštrosi se živí převážně rostlinnou potravou, kromě listů konzumují i zrna, poupata, pupeny, květy, plody či kořeny. K snazšímu trávení slouží kamínky, které pták polyká. Doplňkovou složku potravy tvoří sarančata a další hmyz či malí hlodavci, plazi a ptáčata. I když pštros pochází z afrického kontinentu, odolný proti žízni moc není. Hlavně pro mladé jedince je voda klíčovým faktorem ovlivňujícím přežití.
Buďte první kdo přidá komentář