Jaro je tu a na zahrádce je čím dál tím víc práce. Po zmrzlých začneme vysazovat předpěstované sazenice a pak už začne kolotoč zalévání, okopávání a přihnojování. Nejenom úrodu ale i bylinky můžeme využívat i přes zimu. Co tedy s úrodou? Zavařit, zamrazit a nasušit.
Sušení na slunci
Přebytek bylinek, které nespotřebujete v kuchyni začerstva, můžete zkusit usušit. Domácí sušené bylinky budou mnohem voňavější a chutnější než ty v pytlíčku z obchodu. Na sluníčku lze sušit třeba houby, ořechy nebo šípky a plody jeřábu. Používejte i ovoce, které znaly a používaly naše babičky a prababičky. Na sluníčku dosušte před uskladněním i česnek a cibuli.
Sušení v přítmí
Bylinkám přímé slunce nedělá moc dobře. Ideální je sušit je třeba na půdě nebo jinde, kde je teplo, sucho a přítmí. Bylinky je dobré zavěsit na provázek jednotlivě, nebo v menších svazcích. Sušit můžete levanduli, mátu, ezop nebo třeba tužebník. Menší bylinky jako je třeba mateřídouška nebo lipový květ či květy hluchavky bílé sušte v bedýnkách vystlaných pečících papírem.
Tužebník, téměř zapomenutá léčivka
Tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) z čeledi růžovitých, je vysoká bylina s bílým květenstvím, kterou najdete na extenzivně obhospodařovaných horských a podhorských loukách s vlhkými chudými půdami. Použít jí lze hlavně k snížení horečky a zmírnění bolestivých stavů. Používají se odvary a čaje z květů, případně i nati, které obsahují účinné látky – flavonoidy a silice. Udělejte si nasládlý čaj, když budete nachlazení. Tužebník působí i močopudně a antirevmaticky. Pomůže vám, pokud trpíte zánětlivými nemocemi kloubů. Květy tužebníku sladce voní, a proto našly své využití i v kosmetickém průmyslu.
Buďte první kdo přidá komentář