Také si rádi pochutnáte na kedlubně? Nejlepší je pokud je čerstvá, mladá a nedřevnatá. Kdo by neznal tuto zeleninu s chutnou hlízou nad kterou vyrůstají tuhé dlouze řapíkaté listy. Pokud vyberete správné odrůdy, můžete kedlubny na zahradě sklízet od konce jara do pozdního podzimu. Čeleď brukvovitých, kam kedlubna nebo-li brukev zelná patří, je bohatá na druhy zeleniny, které jsou doma na naší zahradě i talíři. Společným znakem kedlubny, zelí, kapusty, květáku, brokolice a dalších brukvovitých je ztluštělá lodyha – košťál. Ten se vytváří během první vegetační sezóny, kdy se zelenina sklízí. Pokud necháme kedlubnu na stanovišti další rok, dojde k vytvoření semen.
Pěstujeme kedlubny
Ať už jste se rozhodli pro rané či pozdní odrůdy bílých či modrých kedluben, bude jim dobře v hlinité či hlinoto-písčité půdě s dostatečným množstvím živin, které jsou důležité pro správný růst hlíz. Bílé kedlubny jsou náchylnější na praskání hlíz při špatné zálivce. Důležité je dostatečné množství vody, protože koření poměrně mělce. Mnoho sluníčka a vysoké teploty naopak nutné nejsou. Sázíme sazenice se čtyřmi pravými lístky, jen několik centimetrů hluboko. Právě nyní, v květnu a červnu se sází letní odrůdy kedluben, jako je třeba bílá Troja. Pozdní odrůdy, třeba modré kedlubny Violeta, vysazujeme v červenci a jsou náročnější na dodání živin, než jarní odrůdy. Pozor ale na nadbytečné množství dusíku, který způsobí to, že se nebudou tvořit hlízy.
Buďte první kdo přidá komentář