Je samozřejmé, že nedostatek vody rostlinám neprospívá. Podobně špatné účinky má ale také přelití. Mnoho květin a užitkových rostlin navíc lépe snáší krátkodobé sucho než přemokření, které vede k zahnívání kořenového systému. Problém tedy představuje i časté kolísání vlhkosti v půdě. Potřeba rostliny doplňovat vodu přímo souvisí s počasím, přesněji řečeno s teplotou a slunečním svitem. V chladnějších dnech je tedy nutné omezit i zálivku a rostliny nepřelévat.
Pokud je horko a sluníčko svítí, je nutné počkat se zálivkou na večer nebo na ráno, kdy slunce ještě nemá takovou sílu. Dobrou prevencí proti vytvoření tuhé vrchní vrstvy půdy s puklinami je i přihrnutí kořenů posekanou trávou.
Velmi častou a pravidelnou zálivku vyžadují rostliny čerstvě vysazené. Pravidelnou zálivku vyžadují i okurky. Při dozrávání plodů je naopak možné zálivku postupně omezovat. To ale neplatí například pro odrůdy raných brambor. Pokud se rozhodneme zahradu pravidelně zalévat, rostliny budou kořenit mělčeji a případné sucho, třeba v době, kdy budeme na dovolené, pak budou hůře snášet. Ani bylinky není potřeba příliš často a hojně zalévat. Rostou pak bujně do výšky, jsou ale křehčí a snižuje se u nich obsah důležitých aromatických látek, kvůli kterým je pěstujeme. Voda může působit problémy i jinak. Je například zodpovědná za vyšší praskání kedluben, které jsou pak náchylnější k napadení houbami a plísněmi.
Buďte první kdo přidá komentář