Přízemní mrazíky patří k nejčastějším jarním hrozbám pro zahrádkáře. Přicházejí nečekaně, v noci nebo nad ránem, často i po teplém a slunečném dni. Zatímco teploměr může ukazovat nad nulou, těsně u země může být teplota i několik stupňů pod bodem mrazu. Právě tato přízemní zóna je pro rostliny nejcitlivější, protože studený vzduch se drží nízko a vytváří jakousi neviditelnou past. Rostliny tak mohou utrpět značné škody, aniž by to zahrádkář včas postřehl. Mnohdy se o následcích dozví až ráno, kdy jsou listy spálené a rostlina se již nevzpamatuje.
Proč jsou jarní mrazíky tak nebezpečné
Zvlášť nebezpečné jsou přízemní mrazíky na jaře, kdy už je většina zahrádkářů natěšená na výsadbu a mnohé rostliny jsou již venku. Teplé dny vytvářejí falešný pocit bezpečí, ale právě v těchto chvílích je třeba být obezřetný. Mrazíky přicházejí zpravidla za jasných, bezvětrných nocí, kdy se teplo z půdy rychle vytrácí. Riziková období jsou zvláště během první poloviny května, kdy podle lidových pranostik přicházejí takzvaní ledoví muži. Pankrác, Servác, Bonifác a svatá Žofie bývají spojováni s posledními jarními mrazy, a mnoho zkušených pěstitelů čeká s výsadbou citlivých druhů až po jejich svátcích.
Nejvíce ohrožené druhy rostlin
Mezi rostliny, které nesnášejí ani slabý mráz, patří především teplomilná zelenina jako rajčata, papriky, lilky nebo dýně. Citlivé jsou i bylinky, například bazalka, která po mrazu často zcela zčerná a uhyne. Letničky, které se často sází do truhlíků už v květnu, jako jsou petúnie nebo lobelky, jsou rovněž velmi náchylné. Důležitá je také opatrnost u čerstvě vysazených trvalek nebo právě vyklíčených sazenic, které ještě nemají dostatečně vyvinutý kořenový systém.
Jak rostliny chránit
Nejspolehlivější ochranou před přízemními mrazíky je mechanické zakrytí. Velmi dobře se osvědčuje bílá netkaná textilie, která propouští světlo a vzduch, ale zároveň vytváří dostatečný teplotní rozdíl. Zakrývat je možné také pomocí starších prostěradel nebo dek, které lze přes noc přehodit přes záhony. Důležité je, aby pokrývka neležela přímo na rostlinách, ale byla nad nimi lehce nadzdvihnutá, aby nevznikaly tlakové body a rostliny měly kolem sebe vzduch. Vhodné jsou i jednoduché konstrukce z drátu nebo tyček, na které lze ochranný materiál položit. U menších rostlin lze využít i větší plastové lahve bez dna nebo průhledné nádoby, které vytvoří miniaturní skleníček.
Další triky pro zvýšení šance
Významnou roli hraje i večerní zálivka. Vlhká půda totiž během dne nasaje teplo, které pak v noci pomalu uvolňuje. Tento efekt pomáhá zmírnit náhlý pokles teploty těsně u země. U rostlin v květináčích nebo truhlících je výhodou možnost přemístit je na noc do chráněného prostoru – například pod pergolu, do kůlny nebo ke stěně domu, kde bývá tepleji. U citlivějších sazenic je dobré zvolit výsadbu až poté, co pomine hlavní rizikové období mrazíků, tedy po polovině května. Někdy je lepší počkat pár dní než riskovat, že přijdeme o celou úrodu.
Předpověď počasí jako nejlepší pomocník
K ochraně rostlin slouží i včasné sledování místní předpovědi počasí. Důležitá není jen teplota vzduchu, ale i přízemní teplota, která se měří několik centimetrů nad zemí. Při celkových 2–4 °C je přízemní mráz velmi pravděpodobný, zvlášť pokud je noc jasná a klidná. V takových případech je vždy lepší preventivně zakrýt rostliny, i kdyby k mrazu nakonec nedošlo. Lepší je přikrýt zbytečně než ráno litovat.
Buďte první kdo přidá komentář