Domů > Recepty > Mléko pod drobnohledem díl 2.

Mléko pod drobnohledem díl 2.

Tvaroh s ovocem.jpgČastou výhradou ke konzumaci mléka jsou tvrzení, že mnoho lidí je na mléko alergické. To je ovšem velmi nepřesná informace. Mechanismus alergií, včetně alergie na složky mléka, je velmi podrobně znám.

„Naši lékaři mají dobré diagnostické možnosti, aby tato forma alergie byla u konkrétních lidí prokázána. Pokud se tak stane, platí u nich, že nesmí mléko požívat. Někdy je mohou dokonce ohrozit i stopy mléčných bílkovin v jiných potravinách. Je třeba ale zdůraznit, že je alergie na mléčnou bílkovinu velmi vzácná. Je sice poněkud častější v batolecím věku, ale většina dětí z této formy alergie „vyroste“. V dospělosti jí trpí v naší populaci pouze kolem 2 % lidí,“ upřesňuje přední český imunolog a alergolog.

Jsme méně alergičtí na kozí mléko?

Častým mýtem je dokonce i tvrzení, že kozí mléko nezpůsobuje alergie, porovnáme-li jej s mlékem kravským. To je ovšem naprostá nepravda. Biologická příbuznost krávy a kozy je tak velká, že prakticky ve všech složkách se kravské a kozí mléko velmi podobají. Je tomu tak i v jejich „alergenním potenciálu“.

Mléko a zahleňování – nesmrtelný mýtus

Jaký mýtus o mléce se vám vybaví nejdřív? Nejspíše ten, že mléko zahleňuje. Jedná se o velmi módní argument vyznavačů čínské medicíny. Nicméně lékaři mohou snadno tento výrok vyvrátit.

„Na všech sliznicích našeho těla, včetně trávicí trubice, se nachází chemicky velmi složité struktury, které můžeme označit jako hlen. Potřebujeme ho jako přirozenou bariéru, která nás významně chrání. Tvoří ho velmi specializované buňky našich sliznic. Tvorba hlenu je přesně regulovaná podle potřeb našeho těla. Proto žádná potravina – tedy ani kravské mléko – nemůže způsobit „zahlenění“,“ objasňuje pan profesor oblíbený mýtus o mléce.

Mléko a čínská medicína

Jiné zkreslené tvrzení o mléce vycházející z „čínské medicíny“ nám např. říká, že „mléko přináší do organismu nadměrné vlhko a ochlazení“. Čínskou medicínu musíme jednoznačně považovat za nevědeckou, zcela odlišnou od našeho pojetí medicíny.

„Je pravda, že může být někdy alternativní medicína cestou k zlepšení zdravotního stavu, ale je třeba zdůraznit, že je všechno velmi individuální. Člověk, který se dá na alternativu, třeba na čínskou medicínu, většinou zcela přehodnotí svůj život. Kompletně změní své návyky. Tím se spustí koloběh, který může vést k vyléčení nebo zmenšení problému se zdravím. A protože mu mj. čínská medicína silně zredukovala konzumaci mléčných výrobků, daný jedinec přičítá úspěch léčby i omezení nebo vyřazení produktů z mléka ze své stravy. Pokud ovšem dotyčný netrpí poměrně vzácnou alergií na mléčnou bílkovinu (u nás cca 2 % lidí), nebo nějakou formou laktózové intolerance (u nás cca 5 – 10 % populace), přináší mu mléčné výrobky řadu benefitů,“ dodává prof. Jan Krejsek z Ústavu klinické imunologie a alergologie na LF UK a FN v Hradci Králové.

Konzumace mléka tedy představuje pro českou populaci – až na poměrně nízké procento – jasný benefit. Je nejbohatším zdrojem kvalitních živočišných bílkovin, minerálů, vitamínů a esenciálních mastných kyselin. Jeho vynikající nutriční vlastnosti jsou ještě umocněny v přirozeně zakysaných mléčných výrobcích, např. jogurtu. Jejich stravitelnost je ještě lepší než v běžném mléce a navíc mohou obsahovat zdraví prospěšné probiotické mikroorganismy.

Categories: Recepty Tags:
  1. Bez komentářů.
  1. Žádné zpětné odkazy