Zdraví je považováno za základ životního štěstí. S ním je velmi úzce spjato stravování, jedno z nejvíce diskutovaných témat současnosti. Dnes je navíc velmi moderní zpochybňovat potraviny, které byly celá desetiletí nebo i staletí vychvalovány pro jejich zdravotní přínosy. Mezi ně patří i mléko a mléčné výrobky. Zaslouží si být takto kritizovány? Nebo se jedná o iracionální davové šílenství?
Úspěchy současné medicíny – potlačení infekčních onemocnění především očkováním – ale také vysokou úrovní hygieny, mohou vzbuzovat pocity, že můžeme za každých okolností dosáhnout ideálního stavu „zdraví“. Nejen našeho, ale i našich dětí. Na udržení zdraví se významně podílí náš životní styl, který si do velké míry můžeme vybrat sami.
Mezi faktory, jež můžeme velmi snadno ovlivnit, patří i naše výživa. Naneštěstí mezi lidmi koluje velké množství nepravdivých nebo zavádějících informací, že některé složky stravy mají negativní dopad na zdraví lidí.
„Jedním z příkladů je bezdůvodná obava mnohých lidí z požívání lepku, který prokazatelně škodí pouze lidem s celiakií. Jiné nepravdivé informace se týkají škodlivosti konzumace mléka a mléčných výrobků. Bohužel se šíří velmi účinně, aniž by byly podloženy vědeckými důkazy. Často jsou to tvrzení vytržená z kontextu,“ vysvětluje prof. Jan Krejsek z Ústavu klinické imunologie a alergologie na LF UK a FN v Hradci Králové.
Evropané jsou schopni trávit mléko i v dospělosti
Mléko můžeme právem považovat za funkční potravinu. Tvoří se v mléčné žláze savců, včetně člověka. Je podmínkou přežití savců v časných obdobích života. Mateřské mléko obsahuje nejenom živiny, ale i řadu biologicky aktivních látek, které určují vývoj a funkce imunity, nervové soustavy, metabolismu. Člověk si, na rozdíl od jiných savců, udržuje schopnost trávit mléko i v dospělosti. Platí to především pro populaci evropského původu, ve které před několika tisíci léty došlo k šťastné mutaci, která umožnila udržení laktázové aktivity i v dospělosti. Laktázová aktivita naopak chybí v dospělosti v asijské a africké populaci. Lidé tohoto etnického původu mléko špatně snášejí.
„S ohledem na informační provázanost se bohužel informace o nesnášenlivosti mléka v těchto populacích nekriticky přenášejí i na evropskou populaci. To je jeden z velkých mýtů o škodlivosti mléka. Češi patří mezi národy, kde intolerance mléčného cukru (laktózy) se týká řádově deseti procent dospělých lidí. Všichni ostatní z konzumace mléka profitují,“ upozorňuje pan profesor.
Způsobuje mléko nadváhu či obezitu?
Častým argumentem, který můžeme také právem řadit k mýtům, je tvrzení, že mléko způsobuje obezitu. Nejsou pro to ale vědecké důkazy.
„Musíme mít samozřejmě na paměti, že mléko a mléčné výrobky jsou energeticky bohaté, zvláště pokud obsahují mléčný tuk. Toho si musíme být vědomi při sestavování našeho jídelníčku. Energetický obsah mléka a většiny mléčných výrobků však z daleka nedosahuje obsahu energie ve výrobcích z masa. Navíc vždycky máme na výběr z několika tučností,“ objasňuje pan profesor Krejsek.
Odvápňuje mléko kosti?
Zcela neoprávněné je tvrzení, že pití mléka způsobuje „odvápnění kostí“, i když vám to leckteří alternativní léčitelé budou podsouvat. Neexistují pro to ale jakékoliv vědecké důkazy. Mléko a mléčné výrobky ze všech běžných potravin mají prokazatelně nejvyšší obsah vápníku a jiných minerálů a také bílkovin nutných pro fyziologickou obnovu našich kostí.
„Fyziologie vápníku v našem těle je nesmírně komplexní a má mnoho dopadů prakticky na všechny funkce našeho těla. Proto musí být jeho vstřebávání a další metabolismus přísně regulován. Z toho zřejmě vznikají nepravdy, že mléko snižuje vstřebávání vápníku ve střevech. Je třeba důrazně připomenout, že v mléčném tuku je (jako v málo našich potravinách) v dostatečné míře přítomen vitamín D. Ten je naprosto kriticky významný pro zdraví našich kostí. Navíc máme v současnosti jednoznačné důkazy o jeho nenahraditelnosti v řízení imunity, kde brání rozvoji imunopatologických onemocnění, i tak závažných jako je roztroušená skleróza,“ zdůrazňuje pan profesor.
Buďte první kdo přidá komentář